Dobrý den,mám 4 letého kluka a ten se doktorů (zubaře) nikdy nebál, protože jsem ho tím nestrašila,i když měl v 11měsících úraz prstu u nohy, namotal se mu tam můj vlas.(bohužel).Bylo to těsně před Vánoci takže jsem se o něho hrozně bála.Postrašily mně,že pokud rána dobře nesroste tak mu prst vezmou.Nevzaly,protože jsem se celou noc modlila.Někdy mu chtěla doktorka vzít krev ze žíly,byl chudokrevný,ale to jsem odmítla,vzala mu z prstu,i když plakal.Pokud se děti nestraší tak se nebojí ničeho (můj názor) a hlavně potřebují milující a hodnou matku(otce).Můj syn se měl narodit v 6.měsíci,ale doktoři mi dokázaly udržet těh.do 9.měsíce,sice celý život trávím po nemocnicích,ale stojí mi to za to.Naučila jsem ho bojovat,už v bříšku.Děti potřebují lásku a dospělí naději,mějte se hezky!
Časté a častější dotazy k malým pacientům 1. část. Stomatolog Brno, zubní Václavská Brno, zubař Brno registruje.
01.01.2011 15:56V těchto sériích článků bychom rádi zodpověděli, časté dotazy ohledně problémů, s nimiž se můžeme setkávat i často setkáváme. Jednoduchou formou dialogu otázky a odpovědi. Struktura vychází z častých otázek v zubní poradně, kde je i spousta dotazů přímo zodpovězených, bohužel neutříděných.
Proč vůbec chodit s malými dětmi k zubaři, např. od jednoho roku či více? Smyslem takových návštěv je vytvořit přátelské prostředí pro malého pacienta, aby si zvykl na ošetřující i prostředí ordinace. Není nutné samozřejmě, aby hned od začátku spolupracoval, beztak je nejdůležitějším stomatologem doma maminka, která svou důsledností má možnost řadu věcí uhlídat. Ale je velký rozdíl, pokud přijdete s malým pacientem, který zná člověka, jenž ho má ošetřovat a řeší se (pokud je potřeba řešit) drobnost, a je velký rozdíl, pokud do neznámého prostředí příjde tříleté dítě, které celou noc nespalo, v tomto případě, je to stres nejen pro něj, ale i pro ošetřující.
Proč dětské zuby spravovat, jsou to jen "dočasné, staré, dětské, mléčné zuby", ty vypadnou. Tento názor nebere vůbec v potaz fakt, že dočasný chrup drží místo pro stálý. Dočasná pětka (druhá stolička) je nárazníkem pro klubající se již stálou šestku, naučí-li se drobek zodpovědnosti na dočasných zubech, máme vyhráno u stálých. Nehledě k tomu, že pokud nenecháme dojít kazy do krajností s otokem u dětí, nevytváříme u nich apriori negativní vztah k zubnímu ošetření.
Dětské zuby se nespravují, nemá to smysl, to je jen malý kaz. Začněme od konce, neznám moc velkých kazů, které by nezačínaly jako malé. Je to takový tragický omyl, kterým se omlouvají jiné věci. Naopak: spravit zub hned v počátku, kdy je přítomna malá léze, je naprosto správné a žádoucí, co není žádoucí je, víme-li, že jsou to zoubky měkké a mělké s dřeňovou dutinou (místo obsahující nervovou a cévní tkáň) blízko povrchu, tedy snadno kazem dosažitelnou. Pokud kaz dosáhne dřeňové dutiny, pak ano, už je to kontroverzí, jak spravovat, dokdy nechat zub otevřený, zda ho nechat či ho vytáhnout, ale co jsme však dělali do té doby?
Dítě si stejně nenechá opravit zuby. Vidíte, teď jste ho vylekal. Jde opět o nepochopení celého konceptu péče, smyslem prevence je správně učit čistit chrup, motivace k péči, dítě zubaři důvěřuje, zubař bere dítě jako partnera - nikdo ho nemusí držet, dá se použít lokální injekční anestesie, po povrchové anestesii sprejem nebo gelem, v klidu a pomale, rodiče dovedou malého pacienta připravit, maminka motivuje svým příkladem, slovy: Paní doktorka, pan doktor pomáhají,, zoubek dostane odměnu. Omylem je slibování od rodičů na stomatologickém křesle, sypání si popel na hlavu v kritickou chvíli apd, navíc ještě při prvním kontaktu dítěte se stomatologem apd... Při trpělivosti ze strany rodičů i ošetřujících proběhne ošetření v klidu, dítě si nechá vše vysvětlit, podat anestesii a za výkon ještě poděkuje :).
Série obrázků na téma Včasné ošetření dočasného chrupu aneb jak předejít bouličce na dásni.
Obr.1
Obr.2
Obr.3
Obr.4
Obr.5
Jak vypadá vhodný kartáček pro děti? Takový kartáček nemusí být nutně značkový, na obrázku níže jsou třeba ideální typy, obecně by měl mít krátkou rukojeť, malou pracovní hlavičku s co největším způsobem štětinek. Ale co je nejdůležitější? Nejdůležitější je motivace a kontrola ze strany rodičů. I sebelepší kartáček selhává, pokud si s ními žádné dítě zoubky nečistí. Kontrolovat, kontrolovat a ještě jednou kontrolovat. Asi tak do čtyř let si děti hrají, rády vše napodobují apd., pak už mají tendenci čištění šidit. Jedna maminka celkem drasticky poslala malého nezbedu při nevyčištěném chrupu si zoubky vyčistit znovu, když nebyly dobře vyčištěny na podruhé, musel lopežník do koupelky znovu, napotřetí jakbysmet, teprve na počvrté upěl a od té doby, jako v pohádce :), neměl s čištěním žádné obtíže. V další částech si budem povídat o významu fluoridů pro dočasný/smíšený chrup, v podobě past, gelů, tablet, o významu stravy, způsobu čištění apd... Tři věci jsou však zásadní již teď: málo cukru - čištění - fluoridace : záchranná trojka.
Obr.6
Chcete zkusit superduper zubní hry s Vašimi drobky a beruškami? V první hře se musíte vyhýbat padajícím velkým kouskům pasty a sbírat jen ty malé velikosti hrášku (peasize), postupně ze sebe pasty ládují hmotu o stošest. Ve druhé hře se krokodýlek vyhýbá nevhodným jídlům (jsou to jen tendenčně bombóny, dortíky a kousky čokolády), chytákem však je, že nesmí přijmout potravu v čase mimo jídlo (no meal time) a hra se opět zrychluje. Třetí je oddechovka s rozpoznáváním zubolékařských nástrojů. S překvapením se zde třeba dovíte, že to foukátko se anglicky nazývá "airgun", i když český ekvivalent, který se nazývá vzduchová pistole :), mu není též tak daleko.
s laskavým přispěním materiálů "Scotish dental clinical efectiveness programme : Prevention and management of dental caries in children, dental clinical guidence."
———
Zpět