Dobrý večer /nebo spíše noc:-)..trošku jsem listovala dozadu,zda nenajdu odpověď na můj dotaz,ale zatím se nepovedlo,tak píšu nový...Chtěla jsem se zeptat jak se dá poznat mezizubní kaz?Jde mi o to,že jsem zničeho nic nemohla dát dentální nit /nebo jakoukoli-i tenkou/mezi dva zuby../pětka,šestka/..předtím to vždy šlo,najednou ne,a když se přece jen podařilo,tak při projetí nití byla cítit někdy bolest /někdy v půlce zubu,nebo spíš u vrchu-né u dásně/,když jsem se zmínila zubaři,tak mi tam strčil nějaký "plech":-D a jakoby to protlačil a nit mi tam strčil...došla jsem ale domů a večer při čištění zas nit nešla dát..takhle to bylo dva týdny až před třemi dny se tam zas dá normálně nasadit,ale když jedu nití po té pětce,tak se u vrchu trošku zasekne a tam to zabolí...Náš zubař tam nic nevidí,ale objednal mne-pozná se mezizubní kaz i z obyčejného /staršího/ rentgenu?Nebo projevoval by se ten zub nějak?ale vím,že něco tam prostě je...

Dobrý den, ano, porucha integrity zubu vysvětluje tyto projevy,
přejetí nití je citlivější, něco mezi zapadne, vzpříčí se to do dírky z kazu, nedostanete niť apd...
Mezizubní kaz se dá dobře poznat na skusových snímcích (btw, bitewing, bajtvink, interproximální snímky apd... vše stejné), k tomu nepotřebujete nový renken, stačí šablonka, která drží snímky, i to se dá nouzově nahradit obyčejným držáčkem složeným z tvrdého papíru.. Takže v typu přístroje to není, jen vědět, jak ten snímek správně zhotovit...

Jak se pozná mezizubní kaz, neboť je to trochu delší a obšírnější, takto podané slovy, si napíšeme zítra, zatím dobrou noc. S pozdr.kd. a co nejméně mezizubních i zubních kazů přeje KD.

Děkuji,již se těším na dnešní vysvětlení mezizubního kazu:-)...ten rtg asi takhle můj zubař dělat nebude,dělá jen "klasicky":-(,a bude mi tvrdit,že tam prostě nic nemám...

Dobrý den, doufám, že jsem Vás nezklamal, nějak jsem to nestihl dříve, tak tedy, co to znamená klasický rtg snímek? Máte na mysli intraorální, který se drží prstem v puse? Ale i na tom to při kolmé projekci může být dobře vidět, takže nebojte, výhoda bajtwingů není něco extra, jen že s minimální expoziční dávkou dostanete perfektní výsledek, který byste takhle dostala při dvou snímcích v jednom. Je to elegantní, je to nástřel, ale pokud nic rozběhlého není stačí apd...

No a dál, co je to mezizubní kaz, tady byste se mohla dočíst jak vzniká, je to tady v poradně asi třikrát, ale hledat to je, úmornější, takže čas od času znovu:
obrázky můžete sledovat zde:
https://doktorzoubek.webnode.cz/news/jak-vznikaji-mezizubni-kazy-zubar-trebic-jihlava-/

co jsou to mezizubní kazy zde:
https://doktorzoubek.webnode.cz/news/co-to-jsou-mezizubni-kazy/

S mezizubními kazy se to má jako s prstýnkem, který si navlečete na pravou ruku, pak ruku sevřete zpět a "kotníky"prstů dáte levou k pravé ruce. Oba víme, že na jedné z nich je prstýnek, ale můžete se na ně dívat jak dlouho chcete, neřeknete s pravděpodobností blížící se náhodě (padesát na padesát), kde to je , no a tak je to s mezizubními kazy.

V puse prostě musíte mít bakterie, jsou potřeba, aby se na jejich místo nedostaly horší, takže rozdělování na dobré a zlé je relativizování. A ty bakterie chtějí žít. Pak si představte, že někdo má ve slinách nebo v něčem co do nich vylučuje látky, které brání jejich shlukování a u někoho se prostě snadněji shlukují, ten druhý si pak musí více čistit zuby, aby dotáhl toho prvního, ale může, asi jakobyste měla být po rodičích silnější, ale rozhodla jste se, že to vyběháte a pravidelným sportováním nebudete, a takyže pak nebudete.

No a tyhle bakterie, které teda jsou potřeba, a když jim dáte možnost se na sebe vrství, vzniká plak, ze začátku to jde, ale protože bakterie jsou malé a je jich miliardy, když už je vrstvička dostatečně "silná", ty vespodu se začnou dusit a pak, aby samy přežily, přejdou z aerobního na kyslíku závislého metabolismu na fakultativně anaerobní, tzn. že aby mohly dál existovat nespalují cukr s kyslíkem, ale bez něj, a začíná se tvořit kyselina máselná jako vedlejší produkt.

To znáte i u sebe, když běžíte na kyslíkový dluh, jste pak unavená, protože tělo odbourává tuto kyselinu z oběhu a ze svalů.

A kyselina máselná, byť kyselina, je stále kapalina a je natahována kapilárními silami do místa bodu kontaktu dvou zubů, kde dochází k rozleptávání skloviny jako skla. Na základě fyzikálně chemického principu, tedy aníž by bakterie, jak se to reklama snaží podat, chtěli aktivně kutat cestu do zubu, ony chtějí jen přežít a protože se dusí produkují kyselinu, ta jako vedlejší produkt však proklube sklovinu a vnitřek už je pro bakterie dobře poživatelný,
organická hmota, to mají rády.

No a to se dostáváme k tomu, že slovo kaz je takové humpolácké, už jsem to tady jednou psal, vyjadřuje to nějakou kvalitu a to ještě nepřesně, nic neříká o kvantitě postižení apd...
Můžete mít zastavený kaz, aktivní kaz, kaz někdo označuje ránu do dentinu (vnitřní část zubu ), ale je to i tehdy, když si to člověk vydře sám a vykouše?

To je těžké, tak máme mezizubní kaz, v místě styku dvou zubů, jednou jsem viděl kdesi jinde paní doktorku, jak ošetřovala mladou holku, ta se jí zeptala, zda nemá náhodou mezizubní kaz, paní doktorka se na tazatelku podívala s jistou dávkou výsměchu a pak jí řekla: Jak byste mohla mít mezizubní kaz, když mezizuby nic není.... Tak samozřejmě, že mezi zuby "nic" není, a doktorka tam nemohla pak nic najít, když ani nevěděla, že něco takového je, je to jako, když se lidé diví, já si neumím vyčistit zuby? nebo : já mám zubní kámen? No neumí a mají (důsledek toho prvního), když jim to nikdo neřekne, neupozorní je na to, neznamená to, že to neexistuje. Tak pak by se tazatelka u zmiňované paní doktorky mohla dočkat bolesti, až by to "nějak" prošlo za roky do dřeně nebo by "zničehonic" upadla polovina zubu apd...

Ale Vy byste ráda z praktického hlediska, jak takový mezizubní kaz vypadá, tak si představte, že shora to není vidět, a kutá se to, od místa kontaktu dvou zubů, jsou čtyři fáze, přitom se řeší ta poslední fáze, ostatní se udávají, že jsou při dobrém čištění samoopravitelné (není to perfektní ??), remineralizovatelné.

První fáze je do půlky skloviny, (D1,C1), tu byste nijak na zubu neuviděla, musela byste ho (pokud byste neměla snímky, protože to je rtg nález) vytrhnout, a viděla byste hnědavou plošku v místě styku dvou zubů.

Další fáze je přes půlku, D2, to už by mohlo být vidět, jako zbělení určité malé plošky v dotyku dvou zubů, pod příkrovem horní skloviny je už malá dutinka, jinak se lomí světlo, vidíme demineralizaci, někdy je to takové šedivé, oranžové, průsvitné, i do šedofialova, opět tato fáze patrná na snímku, řeší se mezizubní hygienou. Na vytrženém zubu opět větší hnědá ploška


Třetí fáze, už se kaz fyzikálně dostal na dentinosklovinnou hranici, okem jsou opět zvýrazněny prvky uvedené nahoře., na pomezí kurability.

Čtvrtá fáze (D4, C4 z "decay" nebo "caries"), projde sklovinou do dentinu, na snímku je pak šedočernější ploška (odborně se naopak nazývá projasnění, z podstaty vzniku efektu, ale to není podstatné), teď už záleží na rozsahu, jak moc to postupuje ke dřeni, jak je zub dobře mineralizovaný, kolik to stihlo vyžrat, apd....

Opět je důležité rozlišit, zda je to přes dentinosklovinnou hranici, v D4 fázi nebo ne, ty dřívější se apeluje na dobře zvládlé čištění,
dásně nekrvácí, ani po použití mezizubních kartáčků nebo nití.

D4 fáze může být nepropadlá nebo propadlá, pokud je příkrov skloviny (ve skutečnosti prožraná dutina uvnitř) velká, ani nepraskne, a člověk ani neví, že tam má díru, přitom ke dřeni už je kousíček a jakýkoli zákrok rozbouří neuvěřitelnou bolest, je nutné postupovat v anestesii... apd..

Tedy proto je důležité ošetřit zavčas D4, když je malinká a naučit dobře čištění a pak to kontrolovat. Velká D4 je už patrná jako podstatná změna barvy na čtvercové plošce v místě kontaktu s druhým zubem, posorováno zeshora, obvykle mléčné zabarvení, žlutošedé (ne okrově syté, zdravé) nebo žluto bílé, bílé... obvykle podle toho kolik moc toho chybí...

Tedy zavčas opravit D4 a můžete pustit zub z hlavy a dobře zautomatizovat (zrutinizovat) čištění, to není robotika, ale nutnost, aby to neotravovalo a přitom se to dalo zvládnout denodenně, není to tak jednoduché a to nejvíc, co to stojí je čas... S pozdr. kd.

Dobrý den....Nezklamal:-))...děkuji za velmi vyčerpávající odpověď:-))..o mezizubních kazech jsem četla,jen mne zajímalo,jstli musí nutně bolet?nebo jestli ho já osobně jsem schopna ucítit...pokud mi to bude můj zubař tvrdit,abych věděla:-)..hezký týden

No díky, teda, :), my jsme si popsali nějaké projevy morfologické-anatomické (tvarové), projevy rentgenové (či jak říkají babičky a děti: renkenové) a samozřejmě jsou i projevy klinické, subjektivní, jak Vy to cítíte.

Jsou lidé s neobyčejně citlivými zuby, ti by Vám hned řekli, kde to je a cítí i miniaturní mezizubní kaz (asi tak jednou jsem viděl takového mladíka), takže to je spíše raritní, pokud už mezizubní kaz bolí, tak je to nejspíše D4 (stále ještě nemusí být shora vidět), ale už je do dentinu, to bolí na sladké třeba, někdy na studené, pokud samo od sebe, pulsuje, tak to už je prů..švih, to už jde do dřeně a je to na ošetření kořenového kanálku, jenže ten mezizubní kaz tam rostl roky, třeba tři čtyři, takže bylo dost času ho odhalit, třeba snímkem apd... Takže vzato, D1,D2, o tom ani nevíte, ani nikdo, D3 možná někdo cítí, D4 malá vyjímečně (viz ten týpek), a jak to roste, tak to už je znatelnější.

No a Vy jste se ještě ptala, že jako klasický renken to neodhalí, ale proč by ne, jenomže to ještě musíte odečíst, jakože se na ty kazy můžete dívat a když nevíte, že to je kaz, tak to neodečtete, ale je klidně možné, že tam opravdu u Vás nic není a máte třeba vydřený tvrdým kartáčkem zubní cement a citlivější krčky, to u mladých lidí bývá apd.. To už je pak o důvěře, věřím zubaři, nevěřím. Konzultace nejsou, takže pokud nevěříte, musíte jít jinam, nebo věříte a buď se to nějak vyvrbí, což může být k bodu jedna, jdete jinam, nebo se nic nestane a on měl pravdu, ale to Vám takto na dálku bez snímku, protože to je konkrétní věc u konkrétního člověka, nikdo neřekne. Přeji jen, aby bylo vše ok, aby tam fakt kaz nebyl, protože to by nikdo nechtěl, soustřeďte se na mezizubní hygienu, nic lepšího udělat nemůžete a snad to tam fakt není. Jak mezizubní kazy na těch snímcích vypadají, se můžete podívat na obrázcích, Váš stomatolog by Vám mohl snímek ukázat, protože třeba tohle: nic tam není bez ukázání, vysvětlení člověku (jsou to zuby pacienta, ne ošetřujícího) jeho vlastní snímek na negatoskopu (pouštěč bílého světla) nemá smysl, no a to je asi vše, s pozdr. kd.

Dobrý den,jé Vy jste mi ještě odpověěl..já to už nečekala:-))-takže čtu až teď-po návštěvě zubaře...takže je to jak jsem říkala..."nic tam nemáte"-ale já vím,že mám!!!protože když jsem čistila nití,při vysunutí to občas na pětce zadrhlo,a když jsem tam nit dávala zpět-tak to zabolelo-jako by tam bylo něco uvolněného a to bolelo...takže zubař udělal rentgen a konstatoval,že by tam mohl být ten kaz.../krček to nebyl,bolelo to u vrchu zubu/...při vrtání to začlo safra bolet,takže musel umrtvit a mám plombu....mezizubní hygienu dělám nití i mezizubními kartáčky.Jinak při bolesti na sladké to musí být vždy kaz?Občas mě některý zub na sladké zabolí.:-)hezký víkend

Dobrý den, dobrý večer, první poznámka, proč nepřišla anestesie hned ještě před preparaci, pokud zubař preparuje mezizubní kaz, tedy výplň druhé třídy, může si myslet, že to nebolí, jen ve zcela naivní představě. No a k tomu sladkému.. tzn. že někde je spára, prasklinka ve sklovině, ta funguje jako izolace, pod ní je zubovina prošpikovaná miliony mikrotubulů, v nižchž jsou tzv. Tomesova vlákna, jsou to výběžky dřeně, obsahují rosolovitou tekutinu, a ty reagují na změnu tepla, chladu, na osmotickou aktivitu prostředí (sladké, cukry, váží vodu, způsobí difusi v gelu, to se přenese skoro mechanicky (gel se stáhne) do dřeně k nervovým zakončením a máte podnět... podobně jako se smršťuje most v létě, musí být na kolejničkách, protože se mění jeho šířka v decimetrech, nebo garážová vrata v zimě při zavírání apd...)..

No a pokud je někde prasklinka či sklovina (izolace této ementálovité zuboviny (živého dentinu) chybí, dochází k tomuto dráždění, pokud nejsou tato vlákna zaslepena (minerály ze slin, pasty... apd..). Tak to je princip oné reaktibility no a teď jsme u toho, že každý zásah na mikroúrovni do zubu, je dálnice do něj, jedině amalgámová výplň má baktericidní účinky, ale pod elektronovým mikroskopem, byste viděla, že spojení zubu a výplně nemusí být těsné a není..., stejně tak jsou přirozeně slabší místa skloviny, kde nemusí ani být (fisury-drážky), nebo skousaná sklovina u pevného parodontu (závěsný aparát), též sklovina pryč, vykousano do zuboviny a není to kaz, nebo při žaludečním refluxu vyleptaná místa ve sklovině apd.., vydřené krčky (vydřená sklovina od příliš "pečlivého" čištění tvrdým kartáčkem či špatnou technikou... to tedy znamená, že to vůbec nemusí být kaz..


Stejně tak to může být kaz, recidiva kazu, velký mezizubní kaz.. i zde je porušena izolace, není sklovina, ale proces je aktivní, dál postupuje apd...


Tedy nemusí to být kaz, je Vaše odpověď, na Vaši otázku, může to být jen porušení izolace skloviny, např. v místě kontaktu výplně se zubem apd.., zcela přirozeně, je to menší zlo než prokažený zub... ale stejně tak to může být kaz, což je tedy úkolem zubaře poznat, např. pomocí snímků. Je to stejné, jako kdybyste se zeptala, zda to, že zakašlete, znamená, že máte tuberkulosu plic apd...
Mně například po čokoládě, kterou mám rád, bolí vše možné, ale zasliníte a je to pryč, to samé švestky, letní kyselá jablka, ou, jak jsou ty švestky dobré, i přes tu bolest, tam jsou přímo krystalky cukru, ale do minutky dvou to přejde. S pozdr. kd.